Honza

Honza

tattoo

Styly tetování

realism

color realism

black & grey

comic

trash polka

Tatér s téměř třicetiletou praxí

Honza profesionálně tetuje od roku 1997. Za téměř třicet let prošel několika známými pražskými studii, vybudoval si vlastní soukromé studio a věnoval se nejrůznějším stylům. Dnes má nejblíž k barevné i černobílé realistice, stále se ale považuje za allround tatéra.

Od kreslení k tetování

K tetování se dostal už na střední škole. Když přišel spolužák do školy s tetováním, Honzu, kterého odjakživa bavilo kreslit, okamžitě napadlo, jak by se dalo upravit a co by k němu šlo přidat. Myšlenka mu zůstala v hlavě natolik, že nakonec jednoduše zašel do studia a zeptal se, jestli by ho tamní tatér nechtěl učit.

Začínal ve studiu No Name pod Karlovým mostem a jeho začátky vypadaly tak, jak bylo v devadesátých letech běžné. Nejdřív úklid, čištění gripů a práce kolem studia výměnou za možnost sledovat zkušenějšího tatéra. Postupně se učil pájet vlastní jehly a všechno ostatní, co tehdy k tetování patřilo.

První tetování si vyzkoušel přímo na svém učiteli. Ten mu nabídl místo na lýtku mezi staršími kérkami, které stejně jednou skončí pod blackoutem, a nechal ho vybrat jednoduchý motiv z katalogu. Volba padla na srdíčko s růžemi.

Výsledek? Roztřepené linky, nesmělý pokus o stínování, zmar. Zkrátka přesně taková kérka, jakou udělá každý začátečník.

Od devadesátek až po Root Down

Po No Name následovalo Primal Arts v Nerudově ulici, Tribo, Aries a poté Bloody Blue Tattoo, kde Honza strávil přibližně deset let. Později si založil vlastní soukromé studio za Prahou, které má dodnes. Časem mu ale začala chybět práce v týmu, a tak se přidal k Alien Tattoo. Po zhruba dvou a půl letech se nyní přesouvá do Root Down.

Styly tetování

Realistika, světlo, stín a prostor

Honza se dnes věnuje především barevné a černobílé realistice. Baví ho práce se světlem a stínem, perspektivou a strukturami, tedy všechno, co dokáže dát motivu hloubku a plastický dojem.

Blízký je mu také traditional, comic a new school nebo trash polka, kde může realistické prvky kombinovat s abstrakcí. Rád sahá po severské mytologii, vikingských ságách a temnějších či gotických motivech, dobrý námět je pro něj ale důležitější než konkrétní styl.

Tetování musí fungovat na těle

Zákazníkovu představu bere Honza jako výchozí bod, ze kterého vytváří návrh tak, aby fungoval především jako tetování. Důležitý je kontrast, světlo a stín, práce s barvou, čitelnost i velikost motivu.

Stejně podstatné je umístění. Tetování není obrázek na papíře. Musí respektovat proporce a přirozené linie těla a případně navazovat na už existující práci. Základ návrhu si proto připravuje předem a freehand používá především přímo na těle, kde může kompozici doladit podle konkrétního místa.

Zákazníkovi se snaží vyjít vstříc, zároveň se ale nebojí říct, když něco podle jeho zkušeností nebude fungovat. Kérka totiž nemá dobře vypadat jen čerstvá na fotografii. Má fungovat na těle a dobře stárnout spolu s člověkem, který ji bude nosit celý život.

Poctivá práce bez autopilota

Hygiena a čistota jsou pro Honzu samozřejmostí. Stejně důležitá je komunikace, soustředění a poctivá práce. Ani po téměř třiceti letech nechce tetovat na autopilota jen proto, že už něco dělal tisíckrát.

Při sezení se snaží vytvořit klidnou a přátelskou atmosféru, ve které se zákazník nebojí říct svůj názor. Tetování bude nakonec nosit právě on, takže je potřeba jeho představu skutečně pochopit a zkušeně ji převést do podoby, která bude fungovat na těle.